MEET THE TEAM: VERXNIKAV

Kdy jsi začala s focením?

Od malička mě bavily různé tvůrčí činnosti na základce jsem začala fotit jen tak pro radost. Proto jsem později šla na uměleckou střední školu se zaměřením na fotku. Ani po čtyřech letech klauzur a školních projektů mě fotka nepřestala bavit – naopak mě to utvrdilo v tom, že se tomu chci opravdu věnovat.

Je super, že v tobě škola podpořila chuť pokračovat v kreativní tvorbě. Čím tě oslovilo zrovna focení?

Pro mě je to určitá forma sebevyjádření. Je to takový můj subjektivní pohled na svět. Můžu tak zvěčnit pocity, momenty nebo osoby kolem a navíc si pohrát s editem, což mě baví snad ještě víc. Upravování fotek je pro mě chvilkou, kdy jsem jen já a moje myšlenky. Dobíjím tím svou sociální baterku a dávám prostor kreativitě.

Teď už máš za sebou poměrně dost různých focení. Které z nich pro tebe bylo nejzajímavější zkušeností?

Asi to první focení READY TO RAVE MERCHANDISE. Do té doby jsem fotila jen nějaké menší projekty a to převážně do školy. Proto mě tenkrát potěšilo, že jste si mojí práce všimli a oslovili mě. Byl to pro mě velký krok.

Utvrdilo tě to v tom, že můžeš pokračovat dál? Následovala po tom nějaká změna v přístupu nebo třeba další zakázky?

Změny začaly přicházet asi až s postupem času a dalšími foceními. Postupně jsem odbourávala strach a zábrany. Určitě si mě ale potom všimlo více lidí a motivovalo mě to pokračovat. Rozhodně to beru jako milník, který mě posunul o něco dál.

Zatím jsem se ptal jen na fotky, ale děláš toho více – pochlub se.

Kromě focení jsem začala vyrábět koberečky. Nedávno jsem založila i vlastní značku Verity Studio, pod kterou teď koberečky vyrábím. Vytvořila jsem i celý vizuál značky – od grafického zpracování až po webové stránky, což byla celkem výzva. Illustrator jsem viděla naposledy na střední, takže jsem musela trochu zavzpomínat, jak na to. Kromě toho jsem nedávno byla na kurzu sítotisku a ráda bych ho v budoucnu zapojila do vlastní tvorby… třeba v merchi, na kterém teď společně pracujeme?

Mimo náš kolektiv a tvoji vlastní tvorbu jsi také součástí Butterfly Kids. Mohla bys představit, kdo jste, a co děláte?

Především jsme skupina kamarádů, která se postupně dala dohromady během střední školy. Když jsme ji dostudovali, tak jsme přesně nevěděli co dál. Na druhou stranu jsme věděli, že máme stejný sen, kterým je dělat to, co nás baví – tvořit. Každý z nás vyniká v něčem jiném, někdo natáčí videa, někdo dělá hudbu, moje kamarádka dokonce píše povídky a básně. Zatím jsme společně vytvořili pár vizuálů a hudebních klipů, ale do budoucna toho máme v plánu mnohem víc! Poslední věc, na které jsme pracovali je třeba klip k singlu Prázdno od Sofiana Medjmedje a Steina 27, nebo design a tisk merche pro Sofiana.

To zní skvěle! S tím, co děláme my, se to podle mě hodně potkává a zároveň doplňuje. Mám proto radost, že to můžeme na úrovni kolektivů propojit. Přijde mi ale, že není úplně běžný, aby u nás někdo působil napříč více kolektivy/skupinami. Jak tuto situaci vnímáš ty?

Mně to naopak přijde super! Myslím si, že je potřeba občas odhodit ego a přijmout ten fakt, že tímhle způsobem můžou vzniknout velké věci. Přijde mi pěkné, když se kreativní lidé navzájem podporují, pracují na společných projektech a obohacují se o nové zkušenosti. Nevidím jediný důvod, proč se předhánět o to, kdo je lepší a konkurovat si.

Pojďme se ještě vrátit k fotce. Zajímalo by mě, jestli máš nějaká doporučení pro začínající fotografy?

Nebát se, experimentovat a zkoušet nové věci. Může se stát, že to občas nevyjde, ale zkušenosti jsou to, co mě vždycky posouvalo dál. Nejdůležitější ale je, když to člověka opravdu baví.

A co když to nevyjde – jak se k tomu postavit?

Hlavně se nezhroutit, což občas taky není úplně jednoduchý, haha. Možná to bude znít jako klišé, ale všechno zlý je k něčemu dobrý. Jednou sice uděláš chybu, ale když se z ní poučíš, budeš příště vědět, jak s ní naložit, nebo jak jí předejít.

Co pro tebe bylo v začátcích nejtěžší?

Odbourat strach z komunikace s lidmi. I když to tak už nemusí vypadat, tak jsem vždycky byla dost stydlivá a ve spoustě situací jsem se bála projevit.

Jak ses přes to dostala?

Jak už jsem zmiňovala předtím, pomohly tomu hlavně zkušenosti a čas. Postupně jsem se zdokonalovala (a pořád zdokonaluji) v tom, co dělám a díky tomu se pak při práci cítím sebevědoměji.

Díky za rozhovor a tvoji otevřenost! Těšíme se na další společné projekty, které nás v budoucnu čekají a držíme palce tvojí vlastní dráze i celým Butterfly Kids.

Sledujte Veroniku na Instagramu a stay tuned. Jestli chcete zůstat updated o releasu nadcházejícího merche, přihlaste se k našemu newsletteru přes formulář na konci článku a budete to vědět jako první.